Popis
O rostlině
Původ a rozšíření
Kalisie je tropická vytrvalá rostlina, která je známá více jak 100 let. Vyskytuje se v tropické části Ameriky, odkud se dostala na ostrovy v Tichomoří, později až do Austrálie a na Nový Zéland.
Botanická charakteristika
U nás Kalisii pěstujeme jako pokojovou rostlinu, neboť nesnáší nízké teploty (max. 12 °C). V tropech roste ve stínu vysokých stromů. Miluje vlahé teplo. Kalisie nesnáší přímé sluneční světlo, které by spálilo její listy. Kalisie spadá do čeledi jednoděložných rostlin z řádu křížatkotvaré (Commelinales) z čeledi křížatkovité (Commelinacae). Je známo asi 40 rodů a asi 652 druhů. V České republice není původní žádný druh. Jako pokojová rostlina se u nás pěstuje Tradescantia pod známějším lidovým názvem Blázen. Také křížatka obecná se pěstuje jako okrasná rostlina. Listy těchto rostlin, které jsou jednoleté nebo vytrvalé, jsou stále zelené. Jsou řapíkaté, přisedlé, střídavé, někdy více tlustější s listovými pochvami. Tyčinek v květech je 6 ve dvou přeslenech, nitky tyčinek jsou často chlupaté, někdy jsou přítomny patyčinky. Plod je suchý, zpravidla tobolka, vzácně dužnaté.
Pěstování
Kalisie voňavá je v naší zeměpisné šířce pěstována jako pokojová rostlina. Má ráda teplo a vlhko, neboť v její domovině ve Střední a Jižní Americe roste v tropických a subtropických pralesích. V létě ji zaléváme každý den, v zimě maximálně jedenkrát týdně. Nevhodnější teplota pro pěstování je kolem 25 až 30 °C, v zimě by neměla klesnout pod 12 °C. Vzdušná vlhkost je nejvhodnější kolem 60% a větší. Venku lze kalisii pěstovat od června až do podzimu, do příchodu prvních mrazíků. Kalisie se velmi dobře rozmnožuje pomocí horizontálních výhonků. Z výhonků se oddělí vrcholová listová růžice se třemi kolínky a dá se zakořenit přímo do substrátu nebo raději do vody. Rozmnožuje se stejně jako u Tradeskancie (známá jako podénka, voděnka nebo blázen). Nejlepší období pro namnožení nových rostlin je březen a duben. Rostlinu hnojíme jedenkrát týdně. Kalisii zasaďte po zakořenění do většího květináče, min o objemu 5 litrů. Jako pěstební substrát použijeme běžný zahradnický substrát nebo výživnější substrát pro pěstování rajčat, paprik a plodové zeleniny s přídavkem humusu.
Chemické složení
Hlavními obsahovými látkami této rostliny jsou flavonoidy, a to kemferol a kvercetin. Dalšími účinnými látkami jsou fytosteroly, gamalinolenová kyselina, alkaloidy, glykosidy, polysacharidy. Z minerálních látek pak bór, měď, selen a železo.
Léčebné účinky
V posledních dvaceti letech minulého století začal intenzivní výzkum léčivých vlastností Kalisie vonné hlavně v bývalém Sovětském svazu, a později také v Americe v oblasti vojenského využití. Rostlinu lze považovat za přírodní lékárnu, kterou by si pro její široké spektrum použití měla pěstovat každá domácnost. Léčivé účinky má celá rostlina. K léčení se však používají nejčastěji listy a horizontální oddenky. Nejvíce účinných látek má rostlina, která má devět kolínek v horizontálním oddenku. Jako biogenní stimulátor pak působí listy i oddenky, pokud je po utržení od mateřské rostliny dáme do ledničky (ne do mrazáku). U oddenků je to po dobu 14 dnů, u listů minimálně 4 dny. Kalisie také efektivně léčí mnohá onemocnění. Obsahové látky v rostlině jsou velmi koncentrované (především hlavní stvol), a proto je nutné dodržovat přesné dávkování. Před použitím je vhodná porada s lékařem. Při přesném dodržování léčebných dávek se neobjevují žádné vedlejší nežádoucí účinky. Kalisie je silný antioxidant, diuretikum (močopudný prostředek) a spasmolytikum (prostředek uvolňující křeče). Používá se při různých typech alergií, při zvýšené lomivosti kapilár, při zánětlivém onemocnění ledvin, některých kardiovaskulárních a infekčních onemocněních. Vylučuje toxické látky z organizmu, léčí narušenou činnost močového měchýře, žaludeční a dvanáctníkové vředy, působí žlučopudně, léčí onemocnění prostaty, má silný protirakovinný účinek, protože brzdí nárůst rakovinových buněk. Velmi dobrých výsledků dosahuje při likvidaci myomů, cyst, také u rakoviny ženských pohlavních orgánů, dělohy, vaječníků, prsu, plic, štítné žlázy, žaludku a konečníku. Používá se k léčbě očních a infekčních onemocnění, dermatóz, má antibakteriální a protisklerotický účinek. Pomáhá u chorob sleziny, při bronchiálním astmatu a u plicních chorob. Hojí rány, spáleniny a zranění. Působí rychle proti bolesti hlavy, při vředech v nose nebo konečníku.
Na internetu lze najít množství způsobů použití a receptů na přípravu tinktur, odvarů, šťáv, mastí a tak podobně.