Popis
O rostlině
Původ
Rostlina je svým původem z vysokohorských oblastí And. V současné době se hlavně pěstuje v horách tropů a subtropů. Plantážním způsobem se pěstuje v Africe, Austrálii a na Novém Zélandě.
Botanická charakteristika
Rajčenka je ve své domovině stálezelený keř 3–4m vysoký, v naších podmínkách dorůstá do výšky dvou metrů a v zimním období dochází ke spádu listů. Má rychlý růst, a proto se dá pěstovat v okrasných zahradách z určitých dále popsaných zásad. Rostlina rodí druhým rokem, plody zrají na podzim a při teplém přezimování dozrávají celou zimu. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, oválné až srdčité, mírně plstnaté se zřetelným žilkováním. Řapíky listů jsou velmi křehké. Květy jsou podobné květu brambor. Jsou narůžovělé a začínají se vytvářet během května. Plody jsou až 5 cm dlouhé mnohosemenné bobule. Mají podobně jako rajče tenkou lesklou slupku žlutooranžové barvy. Dužina je pevná, rosolovitá a semena jsou tmavá. Plody se konzumují i se slupkou.
Využití
Zralé plody se konzumují v čerstvém stavu, nebo se mohou dále různě zpracovávat. Plody se žlutou slupkou bývají chutnější. Jsou sladké s mírně kyselkavou příchutí. Červeně zbarvené plody mají chuť o něco trpčí. Dobře vyzrálé plody jsou kyselkavé, osvěžující s jemným nádechem chuti ananasu, jahod a černého rybízu.
Pěstování
Rostliny se pěstují v běžném zahradním substrátu s přídavkem štěrku. Na pěstování použijeme větší nádobu nebo v případě letnění drátěný koš, který zapustíme koncem května na světlé místo v zahradě do země. Chráníme ji však před prudkými paprsky slunce. Optimální teplota pro tuto rostlinu je kolem 20 °C, v zimě pak 5–10 °C. Zálivka by měla být hojná a jednou týdně by měla být s přídavkem hnojiva. Při pěstování v nádobě každý rok rostlinu přesazujeme do větší nádoby čerstvou zeminou. Zvadlé větve odstraníme. Velké rostliny na jaře seřízneme. Při letnění v zahradě rostlinu včas přemístíme před chladem na zimní stanoviště vždy na světlé místo a omezíme zálivku. V druhém roce, kdy už rostlina plodí, doporučujeme při přemístění na zimní stanoviště odstranit plody, které nemají šanci uzrát, a necháme tzv. dojít jen plody větší. Při uzrání těchto plodů poskytneme rostlině zimní klid s omezenou zálivkou. Neuškodí ji i občasné vyschnutí. Dalším rokem pak v březnu nebo dubnu rostlinu seřízneme, přesadíme do větší nádoby a začneme postupně zalévat. Při pěstování v koši koncem května opět přesadíme na letní stanoviště i s košem.